Na výlet do Kieva za street focením jsem se chystal už poměrně dlouho, i když jsem moc nevěděl, co od něj očekávat. Široké ulice, spousta prostoru, chladnější atmosféra - nepředpokládal jsem, že se dostanu k moc kontaktním fotkám, přestože moje předchozí zkušenost z východní Evropy byla opačná. Když jsem ale objevil přímé letenky za pár eur, nijak jsem neváhal a vyrazil na prodloužený víkend na Ukrajinu.
Jako vždy jsem vyrazil poměrně nalehko jen s pár kusy oblečení a nějakým jídlem na cestu. Tentokrát jsem si ale kromě svého Fuji kompaktu X100F, na který nedám při street fotografii dopustit, přibalil i bezzrcadlovku XT-2 s novým 50mm objektivem. Předpokládal jsem, že bych pro něj na širokých kyjevských bulvárech mohl najít využití. A nespletl jsem se.
Hned po příletu ve večerních hodinách mě Kyjev přivítal přesně tak, jak jsem ho v pozdním říjnu očekával - dešťem, mlhou a vlezlou zimou. I přesto jsem si to zamířil do hostelu pěšky, abych stihl nasát atmosféru města a třeba i něco vyfotit. Můj hostel se nacházel jen pár desítek metrů od Maidanu, česky také Náměstí Nezávislosti, ale protože už bylo pozdě a moc se toho kolem nedělo, zamířil jsem na check-in a pořádně se na další den vyspat.
Ráno mě sice nepřivítalo nejvlídnějším počasím, ale jako správný pouliční fotograf jsem nad nemizící mlhou zaplesal a vyrazil lovit momentky.
Pořizovat street fotky v kulisách sovětské architektury a brutalismu byla příjemná změna oproti prostředí střední a západní Evropy, kde fotím přeci jen o poznání častěji. Měl jsem pocit, že mě na každém rohu čeká něco neokoukaného.
Kyjev ale samozřejmě není jen o budovách a památkách z dob minulé, ale i o živém a pulzujícím centru města, kde se přes den dveře velkých obchodních domů netrhnou a večer se ulice přeměňují v přehlídku pouličních umělců.
Vrcholem výletu byl nakonec můj předposlední den, kdy jsem se v sobotu dopoledne vydal do historické čtvrti Podil, aniž bych věděl, co mě tam čeká. Místní sem chodí o víkendech trávit volný čas a ani tentokrát tomu nebylo jinak, konala se tu totiž automobilová přehlídka starých vetránů, a to zejména těch sovětských, nechyběly ale ani americké unikátní kousky.
Zároveň zde hned vedle na Náměstí Kontraktova probíhaly i závody v driftingu. Měl jsem pocit, že ten pach spálených gum musí cítit snad i na Slovensku, ale byla to parádní podívaná. Pro street fotografa to byl úplný ráj a strávil jsem tu nakonec snad půlku dne. Ze spousty snímků mám doteď opravdovou radost, některé z nich jsem nakonec zahrnul i do svého prvního fotografického zinu.
Přestože ukrajinsky nemluvím, popovídal jsem si tu za těch pár dní se spoustou lidí. Ukrajinci na to sice možná moc na první pohled nevypadají, ale všichni byli poměrně přátelští a společenští. Dokonce i ti, kteří si všimli, když je fotím. To člověk nikdy neví, jestli s vámi chtějí zavést řeš nebo spíš dát do nosu :)
Kyjev bych doporučil každému street fotografovi, je to autentické město, kde o nevšední momentky rozhodně není nouze. Sám bych se tam rád vrátil třeba v létě a poznal město i za teplejšího počasí.